V parku jsem zdálky zahlédla výjev - jakýsi bezdomovec spí natažen na lavičce a má sebou něco jako zánovní kočárek, asi na papír z popelnic... Zblízka se situace vyjasnila - houmlesák se proměnil v maminku v kulichu (evidentně čerstvě narozeného miminka, kruhy pod očima nešlo přehlédnout), mimi spalo vedle v kočáru, paní chrupkala na lavici, jen jsem zazáviděla - dokonale efektivní využití volného času.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Já si myslím, že se dá spát i za chůze, zvláště pokud před sebou tlačíš beranidlo v podobě kočárku.
Z toho jasně vyplývá, že mateřství není lehká věc... (ale to ti nemusím vyprávět)
mateřství je brnkačka :-> akorát ta organizační složka trochu vázne...
Okomentovat