Hosana!

Zázraky se dějí... Ve školce se uvolnily 2 místa kvůli stěhování a tak Áňu vzali... Tyjo.

Ztráty a nenálezy

Ztratila jsem Aniččinu kartu zdravotního pojištění. Zažádala jsem o novou, tak prý že nám ji pošlou. Než se vyrobí, přišlo nám lejstro s potvrzením o pojištění. Ten den jsem tu kartu našla... A den poté ztratila to lejstro... Někdy mě to až děsí.

Povolební

Je po volbách a nám doma ještě zůstal propagační materiál nejmenované strany, konkrétně omalovánky, které jsme dostaly v mateřském centru. Áňa je miluje, neboť jejich hlavním hrdinou je autobus (oplývajíce genderovými předsudky nechápeme, kde se láska ke všemu pojízdnému a hranatému v naší křehké dívčince bere, i když číslo jedna jsou vždycky mašinky), který projíždí republikou... Schválně jestli uhádnete, která strana tohle vydala... Další foto napoví... Kdyby jezdili lokomotivou a děti měli volební právo, nemusel starej jezevec zalejzat zpátky do nory.

Plno

Áňu nevzali do školky. Kapacita je naplněna. A basta. Neprůstřelné. O tři dny později koukám na reportáž ve zprávách, kde stojí radní před prázdnou budovou školky na rozhraní Prahy 10 a 4 a povídá, že školka je zavřená, stará se o ni školník, aby úplně nezchátrala, a že sice mateřinky v obou čtvrtích jsou naplněné a spoustu dětí nepřijaly, ale tuhle školku neplánují otevřít, protože za dva roky bude první, kterou budou zavírat. To je, pane, argument... Stejně tak moh´ říct A vyserte si voko...

Ještě jednou krtek

Kúpté si horoskóp

Hledala jsem dneska u nás na poliklinice svého nového obvoďáka, a když jsem procházela chodbou a prohlížela dveře jednotlivých ordinací, praštila mě do očí oranžová cedule s nápisem Astrologická praxe. Tak nevím, jestli nejsem cynik, když mě napadne, že holt když selže medicína, má se člověk hned kam uchýlit (k osudu), a nevidím tak snahu polikliniky rozšířit nabídku klientům co nejvíc ... A je náhoda nebo záměr, že astrolog sedí hned vedle Urologie?

Zpráva z Velikonoc

Letošní Velikonoce se nám zrovna moc nevyvedly. Měli jsme je trávit rodinně na chalupě, ale nakonec Anička chytila někde na písku průjmovou bakterii, babička zánět průdušek, já tu bakterii taky, a museli jsme zůstat doma. Poslední dvě vajíčka, co jsme měli na barvení, sice v cibuli krásně zčervenaly, ale prdly po půlminutě varu. Osení nám vyrostlo do půlmetrové výše, takže pracně vyrobení kuře a zajíc se v něm dočista ztratili, a ke všemu z něj vylezla mladá žížala a spadla na jídelní stůl, z čehož měla radost aspoň Anička. Pomlázka se o víkendu už nedala nikde sehnat, tak jsme dostaly vařečkou. A ještě jsme dostali tunu velikonočních čokoládových vajíček a zajíčků a beránků a pečené jehněčí na česneku, a nic z toho jsme nemohly s Áňou jíst. Jo, tomu se řiká svátky jara.

Kterak si oživit jazyky

Na hřišti slyším důrazné: Finger aus der Nase! Než mi to v hlavě sešrotuje zarezlý překladač, kouknu se směrem, kam povel směřuje a ejhle - holčička má prstík vražený v nose až po kloub... Budeme muset na tohle mezinárodní hřiště chodit častěji.

Přihlížela jsem velmi důkladné a nekompromisní kontrole z Finančního úřadu, která se prý dokonce ještě bude opakovat. To víte, mateřské centrum je ideální prostředí pro tunel...

Zdravíme Klatovy :-)

Anička se naučila první pohádku. Je o krtkovi, který chtěl vědět, kdo se mu vykakal na hlavu, podle stejnojmenné knížky, kterou teď čteme třikrát denně a Anička ji bezmezně miluje. Já též, neboť knížka je to pěkná (navíc její název v originále je skvělé cvičení pro němčináře - Vom kleinen Maulwurf, der wissen wollte, wer ihm auf den Kopf gemacht hat), v tržní záplavě knih typu Pinocchio a sedm trpaslíků, koloušek Bambus a jeho parta a podobně, představují její obrázky i děj skutečnou potěchu pro oko i duši, přesto, když slyším, jak Áňa plynule začlenila do svého slovníku termíny jako kravinec, koblihy, hovínko a prsk-pšouk, s lehkými obavami hledím vstříc březnovému zápisu do školky...

Dobrodinec

Po Vršovicích jezdí dodávka, která patří sociálním službám a zřejmě rozváží obědy nebo tak něco. Na bocích auta se skví velkým červeným písmem Na toto auto přispěl Ing. Milan Richter. To už si to pan ing. mohl dát vytetovat rovnou na čelo... Někdy závidím těmhle lidem jejich hroší kůži a klapky na všech smyslech.

Obvykle mě podobné e-mailové obveselovačky spíš iritují, ale tahle celkem přesně vystihuje moje momentální rozpoložení...

Odkud to asi má...

Anička si hraje s panenkou - miminkem. Drží ho za ručičky, kouká mu vážně do tváře a ptá se: Mimiko, ceš mlíčko? Ceš čůrat? Máš klíče?