Anička začíná pronikat do umění logické argumentace, takže už ji rohlíkem jen tak neopijeme. Ráno odmítá chleba se slovy "Nee, šušenky šušenky", načež vysvětluji, že sušenky se jednak nesnídaj, jednak žádné nemáme. Áňa po mně loupne okem, máma si zas vymejšlí, a vydá imperativ "Koupit". Neříká se náhodou batolecímu věku "první puberta"?
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
3 komentáře:
Kdoví po kom to dítě bude :))
A to ti mi zrovna vyprávěla kamarádka (pravda, asi poněkud úzkostlivější matka), jak je její(skutečně hodné) dítko neznalé bonbonů, čokoládiček a podobných nesmyslů. A pokud (samosebou přes maminčiny zaťaté zuby) přeci jen od někoho nějaký ten nevhodný pamlsek dostane, hodiny je vydrží nakládat do autíček a považovat je za nové hračky. To asi nebude váš případ... :o)
Já ti nevim, Áňa dokázala rozpoznat obal od čokolády i v době, kdy ji ještě nejedla... neni to nějaká genová výbava? Pak by to vypadalo, že je asi spíš po mně :-)
Okomentovat