Ke strojům!

Tak, vážení, Gréta se rozhodla přestat válet si šunky doma a začít svými daněmi opět podporovat stát, který jí vyplácí takové štědré rodičovské příspěvky, a tudíž si našla brigádu. V jednom internetovém obchodě s hadrovýma plínkama, kde čtyři hodiny jedenkrát do týdně expeduje objednávky ze skladu, rovná zboží, zakládá faktury a tak podobně. Původně jsem teda plánovala, že budu hlavně někde mezi lidma a skončila jsem sama mezi plenama... Přesto jsem se na práci vrhla s elánem, u mě v zaměstnání dosud nevídaným, a po druhé šichtě mohu zodpovědně prohlásit, že jsem nejpomalejší pracovník v dějinách firmy, což kvitovaly obě paní šéfové s opatrnou shovívavostí, tak uvidíme, jak dlouhého trvání bude moje nová kariéra...Taky se bojím, že všechny mé výdělky padnou na místní zboží omamné krásy (kdo viděl mušelínové pleny oranžové barvy nebo pleny all in one vzor kravička, mě zcela jistě chápe). Ovšem Aničce pravidelná půldenní nepřítomnost věčně peskující matky velmi prospívá, na střídačku ji hlídá táta, babička a děda, případně kdo z rodiny má zrovna volné odpoledne nebo se mu podaří zdrhnout z práce, z čehož je Áňa vždycky nadšením bez sebe (kdybyste někdo měl v dubnu volné pondělní odpoledne, tak jste vítáni, nabízím oběd, svačinu a dobré zacházení (aspoň se domnívám, že naše dítě zatím chůvy nebije).