Obvykle mě podobné e-mailové obveselovačky spíš iritují, ale tahle celkem přesně vystihuje moje momentální rozpoložení...

Odkud to asi má...

Anička si hraje s panenkou - miminkem. Drží ho za ručičky, kouká mu vážně do tváře a ptá se: Mimiko, ceš mlíčko? Ceš čůrat? Máš klíče?

Zkusili jste někdy přejít přehradu bosou (suchou) nohou? V Jablonci to jde...

Ptala jsem se v biopotravinách na mlíko. Pán, od prvního pohledu vegan až za hrob, se na mě podíval, jako bych řekla obzvlášť vulgární slovo, a odsekl "Myslíte kravský? Nevedeme!" Už se těším, jak se příště přijdu zeptat na vepřový v konzervě.

Sněží

Konečně začalo sněžit. Největší radost z toho má samozřejmě Anička. Je krásný pozorovat její nefalšovanou radost, nadšením výská fakt celou hodinovou procházku. Taky to má výhodu, že jdeme rychlejc než obvykle, protože vydrží celou cestu běžet a chytat vločky. Akorát se jí nějak znelíbil první letošní sněhulák, kterého jsme spolu udělaly, když jsme se s ním loučily, dala mu najednou takovou facku, že se chudák rozprsk na všechny strany.

Tak si to představte,...

... včera jsem byli s drahým normálně večer na koncertě a normálně do půl druhý ráno v baru! A mohli jsme spát až do půl dvanáctý dopoledne!(Kdyby nás ovšem v osm ráno nevzbudil pošťák s balíčkem, což mě jen utvrdilo v přesvědčení, že pošta je neuvěřitelně nemožná instituce, která na došlý balík buď vůbec neupozorní nebo vás naopak kvůli němu tahá v sobotu v naprosto nevhodnou hodinu z postele...) Všechno se uskutečnilo díky babičce a dědovi, kteří hlídali Aničku od pátku do soboty a jak se ukázalo, Áňa je už velká holka, pte zvládne spát sama v noci bez mamiky a táty, takže se nám otevírají nové možnosti :-) I když stejně je zvláštní, jak se na to člověk těší, a pak si připadá jak beznohej v prázdném hotelu... No a ke koncertu - šlo o křest nové desky kapely Květy v břevnovském Kaštanu, koncert měl sice značně opožděný a tudíž rozmrzelý start a trochu moc ležérní průběh s nijakým finále, ale hudba i texty stojí za to a zpěvák a autor v jedné osobě má nejen dva metry a intelektuálský plnovous, ale dokonce i charisma, které by Pražák u Brňáka rozhodně nehledal. Jo a ještě jsem tam potkala kolegyni matku, které se též podařilo děti nacpat k prarodičům, tak jsme stihly probrat i stav mateřského školství v Praze.

Anička začíná pronikat do umění logické argumentace, takže už ji rohlíkem jen tak neopijeme. Ráno odmítá chleba se slovy "Nee, šušenky šušenky", načež vysvětluji, že sušenky se jednak nesnídaj, jednak žádné nemáme. Áňa po mně loupne okem, máma si zas vymejšlí, a vydá imperativ "Koupit". Neříká se náhodou batolecímu věku "první puberta"?