Haute couture

Slavní módní návrháři často tvrdí, že inspiraci hledají na ulici. No, to chápu - taky ráda koukám, co kdo a jak nosí. Tuhle mi v parku padl do oka epesní svetřík v zelenooranžových barvách, naší světlovlasé holčičce by slušel jedna báseň, i ta velikost by sedla... Pak mě napadlo, jestli už mi ta mateřská trochu neleze na mozek... Ten svetr měl na sobě takový malý chlupatý pejsek...

Výchova gentlemanů v Čechách.

Z cestování s kočárkem po Praze mám regulérní tiky. Jsem od přírody osoba ostýchavější, takže pokaždé, mám-li při nástupu do vysokopodlažního dopravního prostředku požádat někoho o pomoc, začne mi neovladatelně cukat levé oční víčko a pravý ústní koutek. Vzhledem k tomu, že naše bydliště je obklíčeno vesměs tramvajovými trasami, žádám poměrně často. Musím však říct, že u pražských mužů se setkávám s milou galantností - většina z nich, vyhlédne-li si je mé škubající oko jako možnou oběť, sama, zřejmě z obavy o mé duševní zdraví, nabídne pomoc ještě dřív než cokoliv řeknu. Nedávno jsem se však za sebe trochu zastyděla - z nedostatku jiných možností oslovila jsem mladého muže, věku pubescentního a vzhledu poněkud tintítkovitého. Mladík se uvolil pomoci mi snést kočár ze schodů, ale při pohledu na jeho zarudlé tváře, mírně nakvašený výraz a pochroumané koleno, do kterého se při zvedání kočárku praštil, mi došlo, že jsem na křehké pubertální tělo i duši navalila příliš velký úkol a tak že to je patrně naposledy, co někomu pomáhá s kočárem... Proto bych chtěla tímto příspěvkem apelovat na Dopravní podnik hl.m. Prahy a.s., aby zavedl pokud možno na všech linkách nízkopodlažní spoje a zamezil tak zničení příštích generací gentlemanů ještě v zárodku.

Earl

Nedávno jsem poněkolikáté shlédla na DVD film Samotáři (dokonce vlastníme originální nosič :-) a učinila jsem překvapivý objev - v jedné scéně hraje Earl z komiksu Red Meat! No fakt! Scéna nepatří, pravda, k těm úplně stěžejním, ale Earl je hvězda i tak...Vyhulenec Jakub v podání Jiřího Macháčka v ní stěhuje bezejmenného pána s kanárkem a bez světýlek, a právě ten pán je Earl jako živej! Pokud neznáte, pro srovnání uvádím strip z českých stránek http://www.fuxoft.cz/redmeat, film si sežeňte sami. A jak tak na to koukám, Earlovy výchovné metody bych mohla využít i u nás doma...

Ze sportu

Kojím... A koukám při tom na fotbal... Pomoc.

(Slavia - Arsenal 0:0)

Odposlechnuto

Mám vypozorováno, že hromadné dopravní prostředky jsou ideálním prostředím pro řešení nejrůznějších osobních dramat, líčení partnerských, pracovních a dalších krizí, a co teprve těch zkažených charakterů ... Podotýkám, že nijak záměrně neposlouchám... Zaslechnuto v jediném dni:
Tramvaj č. XX, za mnou sedí mladý pár - "... pořád jen samý jízlivosti, furt jenom hledá, jak člověka popíchnout a zranit, von je tak zlej ...tak jsem mu řekla, že už toho mám dost a co si vo něm myslim...no, konečně mu to někdo řek´, snad se teď chytne za nos..." -
Stejná tramvaj i sedadla, jiní pasažéři - "...zase mu to projde, hajzlovi... kriminálník, zloděj jeden... tak jsem řekla šéfovi, že za to fakt nemůžu a dala jsem výpověď...představ si, šlo to až ke generálnímu..."- (přidána informace o konkrétní firmě)
Odpoledne ve vlaku - "...některý ho za to odsoudili... no ale, vona už to neřeší, teď má jinýho...dobře mu tak..."-
Eh, případně (a to jsem fakt slyšet nemusela) - "...můj porod byl strašněj... dělali mi císaře a neuspali mě úplně, jen umrtvili a eště blbě... to nic neni, to já když si zlomil ruku na několikrát..."
Třešničkou na dortu byla dáma, jež po vstupu do vozu hbitě navázala kontakt s vedle sedící paní -..."jedu nechat si udělat zuby...", načež nebohou sousedku obdařila detailní ukázkou svých dásní a názorně ukázala, kdeže jí chybí můstek, ale jak jsem si všimla, paní to ani moc nevadilo, neboť štědře předala informaci o tom, že má umělý kloub...

Že by platilo, sdílená starost, bolest apod., poloviční starost? Nebo mám být ráda, že evidentně žiju střízlivý a málo dramatický život, když nemám potřebu svěřovat se publiku v tramvaji? Ale kdoví, jak bych dopadla, kdybych si občas neulevila na blogu :-)

Das Kind - Gebrauchanweisung

Každé čerstvě narozené dítě by mělo mít přibalený návod k obsluze... A blikající kontrolky... Eh.

!!!

Narodila se nám Anička! A je to nejkrásnější dítě na světě!
Jen doufám, že jí jednou nehrozí, jak podotkla moje kamarádka L., krize indentity, neboť jsme ji celé těhotenství oslovovali důsledně Kájo...(ok, zodpovědnost padá pouze na moji hlavu, drahý věděl hned, že to bude Andulka)