Vršovicím Libni zdaleka se vyhni

Takže jsme se přestěhovali z Vršovic do Libně.

Zaručená metoda

Nakupte si zásobu menstruačních vložek (v akci), kondomů (jen ať si vás pokladní ve vaší drogerii pamatuje) a přihlaste se do výběrového řízení na vedoucí pozici u instituce s velmi solidním jménem, kde máte u přijímací komise slušnou tlačenku a díky tomu 90-tiprocentní šanci, že vás vezmou. Z vlastní zkušenosti vám to mohu doporučit jako spolehlivý způsob, jak přijít do jiného stavu.

Díky...

... Janah a jejímu komentáři jsem tuhle zauvažovala, proč už vlastně nepíšu blog, asi že nemám o čem. Ventilovala jsem doma, co vlastně psát, a drahá polovička povídala, že jsem psala takový miloučký blog a proč v tom nepokračovat. Když pominu, že při představě miloučkých blogů se mi otvírá kudla v kapse, tak mám dojem, že mi taky prostě došla miloučká témata - třeba dneska jsem zcela nepsychologicky a herodesovsky zřezala před spaním Anču, protože zarytě odmítala oblíknout se do pyžama, a to tak, že si ho neustále svlíkala, aby v našich 17 stupních a s nudlí u nosu seděla nahatá na nočníku, takže nářez se mi jevil jako nejadekvátnější způsob, jak zabránit tomu, aby si uhnala ještě zápal plic. Taky se mi dnes podařilo zavirovat flešku přednosty ústavu, což ve mně vyvolává bohužel spíš pobavení než cokoliv jiného, zvlášť když se na tom na 150 minut zasekl antivirový systém celé kliniky... A ještě jsem s hrůzou zjistila, že si poslední dobou pořád stěžuju, dokonce i na to, že si furt stěžuju... Máte-li na srdci cokoliv miloučkého, sem s tím.

Hosana!

Zázraky se dějí... Ve školce se uvolnily 2 místa kvůli stěhování a tak Áňu vzali... Tyjo.

Ztráty a nenálezy

Ztratila jsem Aniččinu kartu zdravotního pojištění. Zažádala jsem o novou, tak prý že nám ji pošlou. Než se vyrobí, přišlo nám lejstro s potvrzením o pojištění. Ten den jsem tu kartu našla... A den poté ztratila to lejstro... Někdy mě to až děsí.

Povolební

Je po volbách a nám doma ještě zůstal propagační materiál nejmenované strany, konkrétně omalovánky, které jsme dostaly v mateřském centru. Áňa je miluje, neboť jejich hlavním hrdinou je autobus (oplývajíce genderovými předsudky nechápeme, kde se láska ke všemu pojízdnému a hranatému v naší křehké dívčince bere, i když číslo jedna jsou vždycky mašinky), který projíždí republikou... Schválně jestli uhádnete, která strana tohle vydala... Další foto napoví... Kdyby jezdili lokomotivou a děti měli volební právo, nemusel starej jezevec zalejzat zpátky do nory.

Plno

Áňu nevzali do školky. Kapacita je naplněna. A basta. Neprůstřelné. O tři dny později koukám na reportáž ve zprávách, kde stojí radní před prázdnou budovou školky na rozhraní Prahy 10 a 4 a povídá, že školka je zavřená, stará se o ni školník, aby úplně nezchátrala, a že sice mateřinky v obou čtvrtích jsou naplněné a spoustu dětí nepřijaly, ale tuhle školku neplánují otevřít, protože za dva roky bude první, kterou budou zavírat. To je, pane, argument... Stejně tak moh´ říct A vyserte si voko...